Františkánský klášter v Hájku




O začátku svatého Háječku

O začátku svatého Háječku a odkuď tak pěkné jméno. Dvě míle od Prahy za Bílou Horou na rovině vysazený, rozkošný a přeutěšený Hájek zeleností a větvěma jako žalouny zastřený, o kterém tuto správu jako do rukou nám odvedli lidé hodnověrní starého věku, Ondřej Bartoš z Hořejšího Ptiče, muž sto a šestnáctiletý, Jakub Kubíček z Červeného Oujezdce devadesátiletý, Šebestián Šebek sedmdesátiletý a někteří jiní, že totižto, kde nyní hájek vysázen jest, před sto lety žádný les nebyl, než rovné a k vorání pohodlné pole, na kterémžto stála jedna stará borovice a jedna třešně k straně půlnoční ratolestmi a větvěma svýma široce se roztahující.Pařezy těch dvouch stromův ještě se spatřovaly na rohu pravé strany svaté kaple loretánské, když léta 1663 krumfešty pro kláštera stavení kopané byly. Ty dva stromové velmi pohodlný jsou byli času letního jak žencům, tak pocestným lidem k uvarování horka a deště, nebo když slunce pálilo aneb přival se strhl (poněvadž žádnýho křoví na blížce nebylo), ženci a pocestní ouprkem pod ty stromy se kryli a schovávali, a ačkoliv onde a onde žádné vody, potoku anebo strouhy nebylo, nicméně slavíčkové (což podivno jest) na těch stromích hojně se drželi a přelibezně štěbetali a již snad tenkráte spěvem svým a štěbetáním předzvěstovali, že na tom místě někdy lidé duchovní přebývati a Rodičku Boží Panenku Marii ve dne i v noci spěvem nábožným ctíti, chváliti a velebiti budou. V ten čas, totižto okolo léta 1589, toho gruntu a místa byl pánem vysoce urozený Gotthard Florián svobodný pán ze Žďáru, pán na Červeným Oujezdě, Jenči a Göttersdorfě, ten sobě obvzláštně v tom místečku zalibujíc, pro svou rozkoš rozkázal poddaným to pole zkopati a zvorati, žaludy a borovým semenem vysázeti a čtverhranně vůkol a vůkol příkopy zdělati, aby dobytek zrůstu nemohl překážku učiniti, a tak po některým roce krásný lesiček se ukázal a Háječkem nazván jest. Hned potom ten Háječek opanovalo ptáctvo škodlivé a dravé, totižto jestřábi, krahulci, sokolové, luňáci, krkavci a vrány, které na rolích a osení veliké škody zlodějským zobáním činili tak, že lidé na okolních místech blíž Hájku, obávajíce se, aby darebný náklad a práce nebyla, ani rozsívati nechtěli, aniž střelbou ani jakýmkoliv spůsobem zahnáni a vypuzeni býti mohli. Lítost majíce urozený pán Gotthard, že by skrze to zlodějské ptactvo škodu měli, modlil se k Pánu Bohu, aby je ráčil zahnáti a vyplemeniti, aby tudy lidé nehynuli. I vyslyšel Pán Bůh jeho snažné modlení, jednoho dne času letního hrozná bouřka se strhla, chumel s třeskotem strašlivým, hřímání, blejskání, příval, krupobití se vylilo,že i veliký kusy ledu z oblakův padaly, odkuď svrškové stromův sražení jsou a ptáci všickni jednímkrátem až do jednoho byli potlučení! Na druhý den z okolních vesnic mnozí na to místo přišli a jako někdy lid izrahelský na poušti viděli zbité ptáky (Num. ll,32) a v koších a v nůších z Hájku ven je vynášeli. Od té chvíle aspoň větším dílem přestalo ptačí zlodějstvo a nyní místo nich, obvzláštně u rána, pozdravují, švířinkají, šveholí a cvrlikají Královně nebeské skřívánkové, slavíčkové, pěnkavy, čížkové, stehlíkové a jiní švítorní ptáčkové štěbetají a jak mohou, Panně Marii počestnost prokazují.

Jménovalo se to místo, jak jsem ponavrhl, Háječkem sprostě, neb v něm tehdáž nic obvzláštního se nenacházelo, ale nyní Svatý Les a Svatý Hájek se jménuje, a to pro mnohé a důležité přičiny. Předně, že jest v něm svatá kapla ke cti a slávě Rodičky Boží vystavená a v ní se nachází obraz k onomu originálovému doknutý a jako od něho posvěcený. Za druhé, že mnozí v tomto Svatém Háječku zavrhnouce všeckny marnosti světa k svatému a kajícímu životu se oddali, odřeknouce se kacířstva a bludův, svaté katolické víry se přidrželi, utíšené svědomí a pokojné srdce zde jsou nalezli, z nepřátel Božích přátelé jsou učinění a vroucnou láskou k Bohu všemohoucímu mnozí byli podnícení a zapalení. Z těch tehdy podstatných příčin pochází, že se tak pěkným jménem, totižto Svatým Lesem a Svatým Háječkem nazývá, a aby tomu nazývání lid sprostý přivykl, slušná věc jest se přičiniti.