Františkánský klášter v Hájku




Poutníkovi na cestu

Aby ale tvá pout užitečná Pánu Bohu milá a přijemná byla, nemáš míti první a větší ohled na tvé v svatém a veselém Háječku vyražení a tělesné potěšení neb občerstvení nežli na pobožnosti ;a skroušení proto takový tovaryše na cestu s sebou bráti, který by tě darebným mluvením a žertovním pohádek povidáním na cestě obveselili a čas ukrátili, to není putovati, ale raději rozkoše a vyražení své pohledávati: máš tehdy předně o to pečovati, aby jsi hněv Boží ukrotiti, Marii Pannu uctíti, dary Božské obdržeti a potěšení duchovní užíti mohl dle onoho (u sv. Matouše v kapitole šesté v. 33) Krista Pána napomínání: Hledejte nejprv království Božího a spravedlnost jeho a to vše (totižto nějaké v Háječku svatém vyražení a zemdlených oudův občerstvení) bude vám přidáno.

Když času ranního chceš vyjíti, zastav se dříve v nějakém chrámu Páně aneb před obrazem Rodičky Boží, klekni a řekni: Ej hle, ó nejsvětější Panno a Máteř Božská, kterak já k Bohu mému zalibení a k tvému uctění tuto cestu k mých oudův obtížení a mrtvení před sebe beru, obětuji takovou Pánu Bohu všemohoucímu v sjednocení zásluh jeho nejmilejšího Syna Ježíše Krista, tvých a všech svatých, aby jemu taková tím příjemnější, k odpuštění pro mé hříchy zasloužených pokut a trestání mocnější a k obdržení té milosti (jmenuj, co žádáš), o kterou usiluji, tím prospěšnější byla. Amen.

Když se již na cestu oddáš, pamatuj a rozjímej sobě, kterak nejsvětější Panna v outlém věku, patnáctých létech, odešla na hory s chvátáním do města Judova (Lucae 1 v.39), aby Alžbětu, příbuznou svou, navštívila, potěšila a jí také posloužila. Pročež nemá tebe omrzeti aniž obtížná přijíti ta krátká cesta, pomni, že jsi dle těla silnější, v létech starší, stavu nižšíhoa opovrženější a že putuješ k osobě mnohem zvelebenější a vznešenější, nežli Alžběta byla: totižto Královně všech králův, k samé Máteři Božské, a řekni buďto ústy, aneb srdcem: Ó nejvyšší, nejkrásnější a nejmilostivější Panenko Maria! Já, ničemný člověk, jdu k domu a příbytku tvému, žádaje dnešního dne milostivé vyslyšení přednešení mého u tebe obdržeti,nemám nic takového, co bych tobě, takové vznešené Paní a Panně k zalíbení hodného přinesti a přednesti mohl krom mého tobě docela odevzdaného srdce, z kterého na té celé cestě, ano po všeckni dni živobytí mého žádám tebe ze vší vnitřnosti laskavě pozdravovati, a pokudž by nějaká roztržitost v to vklouzla, dělám takový oumysl, aby jeden každý krok, jedno každé dechnutí srdce mého a všech žíl těla mého hnutí tolik mezi mnou a tebou ustavičně znamenalo, jako: já tebe pozdravuji, Panenko Maria.

Když po cestě obraz ukřižovaného Pána, kaplu neb boží muka napadneš, pamatuj se na ty veliké dobrodiní Krista Pána, který tě skrze bolestnou smrt kříže vysvobodil, a poděkuj mu za to. Rozjímej také, v jaké starosti a žalosti nejsvětější Panna pod křížem stála a nicméně svému srdečně milému a nevinně trpícímu synu, jak by ráda chtěla, pomocti nemohla, měj s ní útrpnost.

Jakmile do Svatého Háječku přijdeš, připrav srdce tvé, to jest schromáždi myšlení tvé a vzdálení učiň ode všech jiných trampot a starostí, aby jsi tam nepřicházel toliko času k maření, neb svému obveselení, anebo snad k vlažnému a přivyklému modlení. Nýbrž bedlivě rozvaž kamse ubíráš? co jednati máš? s kým mluviti a koho pozdraviti žádáš? totižto samou Máteř Boha živého, Královnu nebe i země, a která na trůnu svém mnohými anjeli svatými obkličená přednešení tvé vyslyšeti hotová jest. Pročež přičiň se dle vše možnosti, aby jsi s nejhlubšíponížeností, náležitou uctivostí do sv. kaple vstoupil, do které jakmile vejdeš, padni na kolena tvá a s horlivostí ducha řekni: Před tebou, ó Vykupiteli světa Pane Ježíši Kriste, který jsi z nesmírné lásky, pro kterou z nebe sstoupiti a vtělen býti ráčil a zde pod spůsobem chleba skrytý pozůstáváš, se klaním a klekám, tebe pozdravuji a dle možnosti srdečné díky vzdávám , že jsi mně, ačkoliv dobře předvědouce mé těžké proti tobě provinění a velebnosti tvé urážení, nicméně předrahou krví tvou milosrdně vykoupiti ráčil. Děkuji také tobě, že po tvém svatém na nebe vstoupení od lidského pokolení se dokonale vzdáliti nechtěl, nýbrž v velebné svátosti oltářní s námi nevděčnými tvory tvými zůstati sobě oblibil, ó kýž jen náležitá čest tobě se prokáže!Nyní, ó Synu panenský, který jsi tvou nejmilejší Máteř ustavičně v uctivosti měl, kteréžto domeček svatý, v kterým tebe z Ducha sv. počala, dnešního dne k navštívení přicházím, dovol mně milostivě, abych ji také pozdraviti a uctíti a potřebu mou přednesti mohl a skrze mocnoujejí přímluvu v mém zármutku potěšení, v mé těžkosti polehčení, mé žádosti vyplnění dosáhnouti hoden byl. Amen.