{"id":45,"date":"2022-03-31T10:26:49","date_gmt":"2022-03-31T10:26:49","guid":{"rendered":"https:\/\/hajek.ofm.cz\/?page_id=45"},"modified":"2022-03-31T10:26:49","modified_gmt":"2022-03-31T10:26:49","slug":"historie-klastera","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/hajek.ofm.cz\/?page_id=45","title":{"rendered":"Historie kl\u00e1\u0161tera"},"content":{"rendered":"

\"\"<\/a><\/p>\n

V 16.\u00a0stolet\u00ed dr\u017eel \u010cerven\u00fd \u00dajezd a Tachlovice rod \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fdch ze \u017d\u010f\u00e1ru. Old\u0159ich \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fd z\u00edskal d\u011bdictv\u00edm po Zde\u0148kovi z\u00a0Martinic (\u20201543) i kladensk\u00e9 panstv\u00ed. Tato v\u011btev \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fdch byla ozna\u010dov\u00e1na jako katolick\u00e1. P\u0159esto n\u011bkte\u0159\u00ed z\u00a0toho rodu byli po bitv\u011b na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e konfiska\u010dn\u00ed komis\u00ed pokutov\u00e1ni. Pat\u0159ili k\u00a0nim i kladen\u0161t\u00ed p\u00e1ni Flori\u00e1n, Hynek a Jan Ji\u0159\u00ed \u017d\u010f\u00e1r\u0161t\u00ed, obvin\u011bn\u00ed, \u017ee dne 1.\u0159\u00edjna 1619 slo\u017eili p\u0159\u00edsahu na stavovskou konfederaci. Pomohl jim v\u0161ak p\u0159\u00edbuzensk\u00fd svazek. Na p\u0159\u00edmluvu Jaroslava z\u00a0Martinic, tch\u00e1na syna Jana Ji\u0159\u00edho Flori\u00e1na D\u011bt\u0159icha, jim ud\u011blil c\u00edsa\u0159 Ferdinand II. ve dnech 29.\u00a0a 31.\u00a0\u0159\u00edjna 1622 pardon bez v\u00fdjimky. Flori\u00e1n Jet\u0159ich (*1598) se toti\u017e o\u017eenil roku 1620 v\u00a0Pasov\u011b s\u00a0Eli\u0161kou Korunkou, dcerou zm\u00edn\u011bn\u00e9ho ji\u017e kancl\u00e9\u0159e Jaroslava Bo\u0159ity z\u00a0Martinic. P\u0159\u00edbuzenstv\u00ed s\u00a0mocn\u00fdm politikem mu dopomohlo k\u00a0titulu \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho barona (4.\u00a08.\u00a01622) a posl\u00e9ze i \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho hrab\u011bte (10.\u00a06.\u00a01628) a dne 2.\u00a0\u010dervence 1631 byl jmenov\u00e1n palatinem s\u00a0pr\u00e1vem ud\u011blovat doktorsk\u00e9, not\u00e1\u0159sk\u00e9 a \u0161lechtick\u00e9 tituly. Flori\u00e1n Jet\u0159ich \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fd, p\u00e1n na Kladn\u011b, Tachlovic\u00edch, Jen\u010di, \u00dajezd\u011b, Hostivic\u00edch a \u017d\u010f\u00e1ru, nem\u011bl mu\u017esk\u00e9ho d\u011bdice. Proto sl\u00edbil roku 1621 P\u00e1nu Bohu a P. Marii postavit na sv\u00e9m panstv\u00ed Loretu, narod\u00ed-li se jeho choti syn. \u0160lo o jednu z\u00a0prvn\u00edch kopi\u00ed Svat\u00e9ho domu (Casa Sancta) v\u00a0italsk\u00e9m m\u011bst\u011b Loreto, o kter\u00e9m se v\u011b\u0159ilo, \u017ee v\u00a0n\u011bm \u017eila v\u00a0Nazaret\u011b Panna Maria a \u017ee jej p\u0159enesli z\u00a0Galileje do It\u00e1lie and\u011bl\u00e9 po v\u00edt\u011bzstv\u00ed isl\u00e1mu ve Svat\u00e9 zemi. Modlitby o d\u011bdice byly vysly\u0161eny a Eli\u0161ka Korunka pr\u00fd porodila t\u00e9ho\u017e roku syna Franti\u0161ka Adama Eusebia. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku 1622 vykonali \u0161\u0165astn\u00ed rodi\u010de pou\u0165 do Loreta, jednak aby pod\u011bkovali za narozen\u00ed syna, jednak s\u00a0c\u00edlem z\u00edskat rozm\u011bry Svat\u00e9ho domu pro chystanou stavbu. Z\u00a0Loreta si tak\u00e9 p\u0159ivezl \"\"<\/a>sochu Madony, kter\u00e1 byla posv\u011bcena dotykem s\u00a0p\u016fvodn\u00ed sochou loret\u00e1nskou. Z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men pro Loretu polo\u017eil hrab\u011b Flori\u00e1n dne 12.\u00a0\u010dervna 1623 v\u00a0les\u00edku u \u010cerven\u00e9ho \u00dajezda, nazvan\u00e9m H\u00e1jek, kter\u00fd byl pr\u00fd vys\u00e1zen roku 1589. P\u016fvodn\u011b tu byla pole a dva stromy \u2013 star\u00fd dub a t\u0159e\u0161e\u0148, kter\u00e9 poskytovaly st\u00edn \u017eenc\u016fm. Kdy\u017e zde byl vysazen les, stal se \u00fato\u010di\u0161t\u011bm ptactva z\u00a0\u0161irok\u00e9ho okol\u00ed, a to ni\u010dilo \u00farodu na poddansk\u00fdch pol\u00edch . Ptactvo pobila a zapla\u0161ila a\u017e letn\u00ed bou\u0159e na prosby pana \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9ho k\u00a0Bohu o pomoc. Stavba loret\u00e1nsk\u00e9 kaple v\u00a0H\u00e1jku byla dokon\u010dena do dvou let a dne 2.\u00a0\u010dervna 1625 kapli posv\u011btil ke cti blahoslaven\u00e9 Panny Marie Loret\u00e1nsk\u00e9 pra\u017esk\u00fd arcibiskup kardin\u00e1l Harrach. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti ud\u011blil kapli odpustky jeden rok na den posv\u011bcen\u00ed a 40\u00a0dn\u00ed ve v\u00fdro\u010dn\u00ed den. Pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed je v\u0161ak verze, \u017ee man\u017eel\u00e9 \u017d\u010f\u00e1r\u0161t\u00ed vykonali pou\u0165 do italsk\u00e9ho m\u011bsta Loreto k\u00a0Svat\u00e9mu domu P. Marie roku 1621 nebo 1622. Vytou\u017een\u00fd syn Franti\u0161ek Adam Eusebius se narodil a\u017e roku 1623 a po jeho narozen\u00ed polo\u017eil jeho otec dne 12.\u00a0\u010dervna 1623 z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men h\u00e1jeck\u00e9 Lorety. Pro velk\u00fd po\u010det poutn\u00edk\u016f byla kaple roz\u0161\u00ed\u0159ena. Kardin\u00e1l ji po t\u0159ech l\u00e9tech op\u011bt nav\u0161t\u00edvil a roz\u0161\u00ed\u0159enou nov\u011b vysv\u011btil 8.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1630.<\/p>\n

Hrab\u011b Flori\u00e1n Jet\u0159ich, c\u00edsa\u0159sk\u00fd komorn\u00edk a nejvy\u0161\u0161\u00ed dvorn\u00ed mar\u0161\u00e1lek, zem\u0159el dne 7.\u00a0kv\u011btna 1653. Jeho cho\u0165, kter\u00e1 mu dala vedle syna a d\u011bdice je\u0161t\u011b \u0161est dcer, \"\"<\/a>ho p\u0159ede\u0161la na onen sv\u011bt ji\u017e roku 1649. O h\u00e1jeckou Loretu pe\u010doval po 35 let poustevn\u00edk, \u017eij\u00edc\u00ed v\u00a0domku u kaple. Syn Flori\u00e1n\u016fv Franti\u0161ek Adam Eusebius, p\u00e1n na Kladn\u011b, Tachlovic\u00edch, \u00dajezd\u011b a Letovic\u00edch, hejtman kraje Sl\u00e1nsk\u00e9ho, se postaral o duchovn\u00ed spr\u00e1vu Loret\u00e1nsk\u00e9 kaple v\u00a0H\u00e1jku velkoryse. Zalo\u017eil zde roku 1659 kl\u00e1\u0161ter pro 12 franti\u0161k\u00e1n\u016f. Na dobu, ne\u017e by byl kl\u00e1\u0161ter dostav\u011bn, vy\u017e\u00e1dal si hrab\u011b dopisem z\u00a06.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1659 pro sv\u016fj statek \u010cerven\u00fd \u00dajezd od provin\u010dn\u00edho ministra Pavla de Tauris dva franti\u0161k\u00e1ny P. Donula a P. Ivona. Provin\u010dn\u00ed kapitula, kter\u00e1 8.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1659 jednala v\u00a0Jind\u0159ichov\u011b Hradci, jmenovala vskutku prvn\u00edm p\u0159edstaven\u00fdm v\u00a0H\u00e1jku P. Donula Paleu, kter\u00fd se o H\u00e1jek spole\u010dn\u011b s\u00a0kladensk\u00fdm far\u00e1\u0159em Ji\u0159\u00edm Vojt\u011bchem Aslerem zaslou\u017eil. Stavba kl\u00e1\u0161tera postupovala pomalu. Roku 1668 byla postavena v\u011b\u017e s\u00a0hodinami. Hrab\u011b pr\u00fd dovedl stavbu kl\u00e1\u0161tera a\u017e pod st\u0159echu. V\u00fdchodn\u00ed \u010dtvrtina byla podsklepena. Byl postaven refekt\u00e1\u0159, kuchyn\u011b, dispensatorium. V\u00a0konventn\u00ed budov\u011b si zakladatel kl\u00e1\u0161tera vyhradil pokoje, kde by pob\u00fdval a v\u011bnoval se rozj\u00edm\u00e1n\u00ed. I stavitel\u00e9 kl\u00e1\u0161tera byli znamenit\u00ed \u2013 Carlo Lurago a Giovanni Domenico Orsi. Dne 7.\u00a0dubna 1670 zem\u0159el hrab\u011b Franti\u0161ek Adam Eusebius ne\u017eenat a j\u00edm vym\u0159ela tato po\u0161lost hrabat \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fdch po me\u010di. T\u011blo hrab\u011bte v\u00a0rouchu franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9m bylo pochov\u00e1no v\u00a0katedr\u00e1le sv. V\u00edta, jeho srdce bylo poh\u0159beno pod prvn\u00edm stupn\u011bm olt\u00e1\u0159e v\u00a0Loret\u00e1nsk\u00e9 kapli a na tom m\u00edst\u011b (kde \u010detl kn\u011bz p\u0159i m\u0161i svat\u00e9 podle star\u00e9ho me\u0161n\u00edho \u0159\u00e1du introit) byl um\u00edst\u011bn roku 1716 mramorov\u00fd k\u00e1men s\u00a0latinsk\u00fdm n\u00e1pisem a chronogramem.<\/p>\n

\"\"<\/a>Franti\u0161k\u00e1nsk\u00fd \u0159\u00e1d je velmi p\u0159\u00edsn\u00fd. Jeho znakem je chudoba. Je to ordo mendicans \u2013 \u0159\u00e1d \u017eebrav\u00fd, kter\u00fd nikdy nevlastnil panstv\u00ed. \u010clenov\u00e9 franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho konventu se \u017eivili p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b zeleninou, vyp\u011bstovanou v\u00a0kl\u00e1\u0161tern\u00ed zahrad\u011b, a ostatn\u00ed pot\u0159eby hradili z\u00a0almu\u017een. Ka\u017ed\u00fd kl\u00e1\u0161ter m\u011bl stanoven obvod, v\u00a0kter\u00e9m si vypro\u0161ovali jeho \u010dlenov\u00e9 almu\u017enu. Je\u0161t\u011b za\u010d\u00e1tkem tohoto stolet\u00ed jezdili fr\u00e1te\u0159i po far\u00e1ch s\u00a0traka\u0159em, dost\u00e1vali mouku, vaj\u00ed\u010dka, m\u00e1slo a pod. Franti\u0161k\u00e1nsk\u00fd \u0159\u00e1d nesm\u011bl ani p\u0159\u00edmo sv\u00e9 finance spravovat. To obstar\u00e1val pro ka\u017ed\u00fd franti\u0161k\u00e1nsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter apo\u0161tolsk\u00fd syndikus (sv\u011btsk\u00e1 osoba; v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b H\u00e1jku to b\u00fdval n\u011bjak\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk z\u00a0okoln\u00edch panstv\u00ed). Franti\u0161ek Adam Eusebius byl toho pam\u011btliv a zajistil \u0159\u00e1du almu\u017enu z\u00a0kladensk\u00e9ho a \u010derveno\u00fajezdsk\u00e9ho panstv\u00ed ve v\u00fd\u0161i 1200 zlat\u00fdch r\u00fdnsk\u00fdch ro\u010dn\u011b na v\u00fd\u017eivu a od\u011bv a na sv\u011btla v\u00a0kapli 600 r\u00fdnsk\u00fdch. O dostav\u011bn\u00ed kl\u00e1\u0161tera z\u00a0d\u016fchod\u016f zm\u00edn\u011bn\u00fdch panstv\u00ed se m\u011bl starat jako plnomocn\u00fd inspektor a patron hrab\u011b Maximili\u00e1n Valentin z\u00a0Martinic.<\/p>\n

D\u011bdicem Franti\u0161ka Adama Eusebia se m\u011bl st\u00e1t n\u011bkter\u00fd z\u00a0potomk\u016f \u0160ebesti\u00e1na \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9ho ze \u017d\u010f\u00e1ru, kter\u00fd emigroval po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e do Saska (\u2020 25.10.1628), pokud by p\u0159estoupil ke katolictv\u00ed a byl uzn\u00e1n Martinici, kte\u0159\u00ed se stali poru\u010dn\u00edky d\u011bdictv\u00ed. Ve spr\u00e1v\u011b d\u011bdictv\u00ed po Franti\u0161ku Adamu Eusebiovi \u017d\u010f\u00e1rsk\u00e9m se postupn\u011b vyst\u0159\u00eddali t\u0159i z\u00a0tohoto rodu: Maximili\u00e1n (uveden\u00fd v\u00a0z\u00e1v\u011bti), od r. 1678 Jaroslav (\u202013.8.1685), a Ji\u0159\u00ed Adam z\u00a0Martinic. Nakonec byl sask\u00fd d\u011bdic od\u0161kodn\u011bn po dohod\u011b mezi c\u00edsa\u0159em a sask\u00fdm kurfi\u0159tem sumou 53.000 zl. a statky p\u0159e\u0161ly na sestry zem\u0159el\u00e9ho, Terezii Eleonoru hrab\u011bnku z\u00a0Ugarte (r.1688) a Johanku Barboru, hrab\u011bnku Caretto-Millesimo (r.1690). Ta prodala \u010cerven\u00fd \u00dajezd (na jeho\u017e p\u016fd\u011b H\u00e1jek le\u017eel) roku 1697 hrab\u011bti Karlu Joachimu Bredovi; na toho tak\u00e9 p\u0159e\u0161el patron\u00e1t nad kl\u00e1\u0161terem. Breda p\u0159ipojil \u010cerven\u00fd \u00dajezd k\u00a0Tachlovic\u00edm. Od jeho potomk\u016f koupila panstv\u00ed r. 1732 arciv\u00e9vodkyn\u011b Marie Anna Franti\u0161ka Tosk\u00e1nsk\u00e1. Tato patronka z\u0159\u00eddila v\u00a0H\u00e1jku nov\u00fd olt\u00e1\u0159 Panny Marie Pasovsk\u00e9 (star\u00fd postavil r. 1675 Maximili\u00e1n z\u00a0Martinic) a dala v\u00a0n\u011bm ulo\u017eit ostatky sv. Justina mu\u010dedn\u00edka, kter\u00fd sem p\u0159iputoval ve v\u0161\u00ed sl\u00e1v\u011b na nos\u00edtk\u00e1ch, od\u011bn brok\u00e1tem. Jeho krev byla ulo\u017eena v\u00a0ampuli a prsty v\u00a0relikvi\u00e1\u0159i.<\/p>\n

N\u00e1pisy p\u0159ibit\u00e9 na dve\u0159\u00edch provincial\u00e1tu, hospice, knihovny a \u0161pit\u00e1lu, kter\u00e9 ozna\u010dovaly pr\u00e1vo zakladatele na byt v\u00a0kl\u00e1\u0161te\u0159e, byly ji\u017e na nal\u00e9h\u00e1n\u00ed poru\u010dn\u00edka d\u011bdictv\u00ed Martinice 15.\u00a0\u010dervence 1685 odstran\u011bny. Jejich obsah v\u0161ak z\u016fst\u00e1val nad\u00e1le v\u00a0platnosti. Kdy\u017e toti\u017e roku 1687 p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b H\u00e1jku cht\u011bly ob\u00fdvat tyto pokojem sestry zakladatele kl\u00e1\u0161tera hrab\u011bnky \u0160ternberkov\u00e1 a Millesimov\u00e1, odm\u00edtl to tehdej\u0161\u00ed kvardi\u00e1n Beno Anton\u00edn Richter odkazem na \u0159\u00e1dov\u00e1 statuta. Po dohod\u011b p\u0159ipadly pak pokoje trvale \u0159\u00e1du. Ob\u011bma d\u00e1m\u00e1m (jako\u017eto fund\u00e1tork\u00e1m kl\u00e1\u0161tera) v\u0161ak bylo povoleno ob\u011bdvat v\u00a0kl\u00e1\u0161tern\u00edm refekt\u00e1\u0159i.<\/p>\n

Roku 1671 byla postavena z\u00a0loret\u00e1nsk\u00e9 fundace sakristie a k\u016fr. Z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men k\u00a0t\u00e9to stavb\u011b polo\u017eil dne 7.\u00a0\u010dervence 1671 poru\u010dn\u00edk hrab\u011b Maximili\u00e1n Valentin \"\"<\/a>z\u00a0Martinic. P\u0159edstaven\u00ed i kazatel\u00e9 bydlili v\u00a0n\u011bkdej\u0161\u00ed poustevn\u011b do roku 1673, dokud nebylo p\u0159ipraveno nutn\u00e9 obydl\u00ed v\u00a0nov\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b se 17 celami. Roku 1675 byla v\u00a0severn\u00edm ambitu bl\u00edzko olt\u00e1\u0159e Panny Marie Pasovsk\u00e9 zbudov\u00e1na franti\u0161k\u00e1nsk\u00e1 krypta. Roku 1677 do\u0161lo k\u00a0m\u00e9n\u011b v\u00fdznamn\u00fdm vylep\u0161en\u00edm. Na jin\u00e9m m\u00edst\u011b ov\u0161em kronika tvrd\u00ed, \u017ee se v\u00a0l\u00e9tech 1670 \u2013 1681 nestav\u011blo a teprve roku 1681 pr\u00fd p\u0159im\u011bl kvardi\u00e1n Theodor Machalin hrab\u011bte Bernarda z\u00a0Martinic k\u00a0dostavb\u011b t\u0159\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed kl\u00e1\u0161tera. Byla obnovena st\u0159echa, pra\u017e\u0161t\u00ed kov\u00e1\u0159i zam\u0159\u00ed\u017eovali okna a doln\u00ed ambit byl odd\u011blen zd\u00ed od refekt\u00e1\u0159e a kuchyn\u011b. Okna refekt\u00e1\u0159e se pak opat\u0159ila zelen\u00fdmi z\u00e1v\u011bsy. Cel\u00e1 stavba konventu byla roz\u0161\u00ed\u0159ena, obklopena lesem a oplocena. Byly tak\u00e9 polo\u017eeny z\u00e1klady hostince, roku 1673 pak vym\u011b\u0159ena zahrada p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed od severu k\u00a0H\u00e1jku, obklopena \u017eiv\u00fdm plotem a v\u00a0jej\u00edm st\u0159edu byl z\u0159\u00edzen \u201elusthaus\u201c (ten se roku 1722 upravil na kapli sv. K\u0159\u00ed\u017ee). Kl\u00e1\u0161ter byl dob\u0159e z\u00e1soben vodou ze dvou pramen\u016f. Jeden z\u00a0nich \u2013 l\u00e9\u010div\u00fd \u2013 vytryskl severn\u011b od kaple dne 8.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed (na sv\u00e1tek Narozen\u00ed Panny Marie) roku 1662. Druh\u00fd byl v\u00a0les\u00edku. Dne 21.\u00a0srpna 1684 byly prameny zasv\u011bceny \u2013 prvn\u00ed ke cti Panny Marie Loret\u00e1nsk\u00e9, druh\u00fd sv. Anton\u00ednovi Padu\u00e1nsk\u00e9mu. Kl\u00e1\u0161ter m\u011bl i svoji kanalizaci. Roku 1684 byl z\u0159\u00edzen podzemn\u00ed ciheln\u00fd kan\u00e1l k\u00a0odvodu de\u0161\u0165ov\u00e9 vody. Roku 1686 bylo dokon\u010deno 34 obraz\u016f Panny Marie v\u00a0ambitu podle Mari\u00e1nsk\u00e9ho atlasu P. Vil\u00e9ma Gumpenberga, 8.\u00a0dubna 1689 pak zav\u011b\u0161en ve v\u011b\u017ei zvon, kter\u00fd posv\u011btil 2.\u00a0srpna opat benediktinsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera u sv. Jana pod Skalou, roku 1707 byly v\u00a0k\u016fru um\u00edst\u011bny nov\u00e9 varhany \u2026 Vedle olt\u00e1\u0159e Panny Marie Pasovsk\u00e9 (o n\u011bm\u017e byla ji\u017e zm\u00ednka), byl roku 1676 z\u0159\u00edzen v\u00a0ambitech proti kapli Maximili\u00e1nem Valentinem z\u00a0Martinic olt\u00e1\u0159 sv. Anton\u00edna Padu\u00e1nsk\u00e9ho (olt\u00e1\u0159n\u00ed obraz namaloval Jan Ji\u0159\u00ed Heinsch), roku 1685 vlevo od Lorety olt\u00e1\u0159 sv. Gabriela, roku 1695 olt\u00e1\u0159\u00ed\u010dek Nalezen\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e v\u00a0chr\u00e1mu po t\u0159ech dnech, darovan\u00fd rycht\u00e1\u0159em Ji\u0159\u00edm Libutkou, olt\u00e1\u0159\u00edk sv. Barbory a sv. Kate\u0159iny, darovan\u00fd Ji\u0159\u00edm Dvo\u0159\u00e1kem a jeho man\u017eelkou, litovickou hospodyn\u00ed, olt\u00e1\u0159\u00edk sv. V\u00edta a V\u00e1clava s\u00a0po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edmi p\u00edsmeny jm\u00e9na apo\u0161tolsk\u00e9ho syndika V\u00e1clava Leopolda Claudiana (\u20201695), roku 1691 portatil sv. Anny a olt\u00e1\u0159 sv. Franti\u0161ka, posv\u011bcen\u00fd Danielem Josefem Mayerem roku 1720.<\/p>\n

\"\"<\/a>H\u00e1jeck\u00e1 Loreta se z\u00e1hy stala obl\u00edben\u00fdm poutn\u00edm m\u00edstem. Pam\u011btn\u00ed kniha se zmi\u0148uje o prvn\u00ed pouti konan\u00e9 z\u00a0T\u00fdnsk\u00e9ho chr\u00e1mu na Starom\u011bstsk\u00e9m rynku v\u00a0sobotu p\u0159ed ned\u011bl\u00ed v\u00a0okt\u00e1vu Narozen\u00ed Panny Marie. Pout\u00ed byla i ona n\u00e1v\u0161t\u011bva kardin\u00e1la Harracha roku 1628, kdy v\u011bnoval kapli st\u0159\u00edbrn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. Podle sv\u011bdectv\u00ed arcibiskupsk\u00e9 kancel\u00e1\u0159e ze 7.\u00a0prosince 1722 nav\u0161t\u011bvovalo H\u00e1jek ro\u010dn\u011b pr\u016fm\u011brn\u011b 60.000 poutn\u00edk\u016f. Podporou k\u00a0vykon\u00e1n\u00ed pouti nebyly jen plnomocn\u00e9 odpustky, kter\u00fdmi byla loret\u00e1nsk\u00e1 kaple v\u00a0H\u00e1jku nad\u00e1na (bylo to p\u0159edev\u0161\u00edm breve pape\u017ee Urbana VIII. z\u00a014.\u00a0\u00fanora 1625, kter\u00e9 kardin\u00e1l Harrach dne 2.\u00a0\u010dervence 1625 p\u0159i vysv\u011bcen\u00ed kaple vyhl\u00e1sil a kter\u00e9 ulo\u017eil tak\u00e9 rozhl\u00e1sit okoln\u00edmu duchovenstvu), ale p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1zraky ke kapli se poj\u00edc\u00ed. Psal o nich V\u00e1clav Burian Jesenick\u00fd, rektor sv\u00e1rovsk\u00e9 farn\u00ed \u0161koly, v\u00a0kn\u00ed\u017ece vydan\u00e9 pra\u017esk\u00fdm tiska\u0159em Pavlem Sessiem roku 1626, provinci\u00e1l a historik franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho \u0159\u00e1du P. Bernard Sanning roku 1684 i P.Labe roku 1689. Pam\u011btn\u00ed kniha uv\u00e1d\u00ed dal\u0161\u00ed z\u00e1zraky: o velk\u00e9m suchu roku 1718, kdy si lid\u00e9 z\u00a0Hostivic, Tachlovic a Ho\u0159elic vyprosili na Pann\u011b Marii d\u00e9\u0161\u0165, o strastipln\u00e9 cest\u011b P. Bonaventury Andreae v\u00a0lednu za sn\u011bhov\u00e9 bou\u0159e do H\u00e1jku, aby tam slou\u017eil primi\u010dn\u00ed m\u0161i, o novom\u011bstsk\u00e9m m\u011b\u0161\u0165anu Ond\u0159eji Josefu Presslovi, kter\u00fd koupil opu\u0161t\u011bn\u00fd d\u016fm zvan\u00fd Babylon a op\u011bt jej postavil s\u00a0pomoc\u00ed Panny Marie roku 1724. Na pod\u011bkov\u00e1n\u00ed Bohorodi\u010dce v\u011bnoval obraz Babylonsk\u00e9 v\u011b\u017ee a sv\u00e9 rodiny. Za uzdraven\u00ed vd\u011b\u010dil h\u00e1jeck\u00e9 Pann\u011b Marii chirurgick\u00fd tovary\u0161 Kristi\u00e1n Sommer, kter\u00fd se stal katol\u00edkem. Uzdraven byl i pra\u017esk\u00fd m\u011b\u0161\u0165an Jan \u010cep\u00edk. Roku 1735 podnikla pou\u0165 do H\u00e1jku Kate\u0159ina Veronika Dole\u017ealov\u00e1 z\u00a0Prahy, kter\u00e1 se zd\u00e1la b\u00fdt po porodu dvoj\u010dat mrtv\u00e1; jej\u00ed man\u017eel se modlil k\u00a0h\u00e1jeck\u00e9 Pann\u011b Marii, \u017eena se probrala a p\u0159ivolan\u00fd k\u0159i\u017eovn\u00edk od sv. Petra j\u00ed ud\u011blil sv\u00e1tost um\u00edraj\u00edc\u00edch. Pan\u00ed Dole\u017ealov\u00e1 spat\u0159ila u lo\u017ee Madonu, jej\u00ed\u017e tv\u00e1\u0159 byla \u010dern\u00e1. Kdy\u017e se pan\u00ed uzdravila, putovala do H\u00e1jku a poznala svoji zachr\u00e1nkyni \u2013 byla to h\u00e1jeck\u00e1 Madona. Mnoh\u00fdm nemocn\u00fdm vr\u00e1tila Madona z\u00a0H\u00e1jku zrak: roku 1727 panu Guldnerovi, roku 1738 se tak stalo Kate\u0159in\u011b \u010cern\u00e9, kter\u00e1 po \u0161est let nevid\u011bla a krv\u00e1cela z\u00a0o\u010d\u00ed, roku 1740 Mark\u00e9t\u011b B\u011blohl\u00e1vkov\u00e9 z\u00a0Unho\u0161t\u011b, kter\u00e1 oslepla na jedno oko, t\u00e9ho\u017e roku Janu Friedrichovi, roku 1743 Marii Ann\u011b, dce\u0159i pra\u017esk\u00e9ho m\u011b\u0161\u0165ana Mat\u011bje Proke\u0161e, a Marii Neumannov\u00e9 ze vsi Pi\u010d\u00edna, rovn\u011b\u017e Kate\u0159in\u011b Schr\u00f6mbherov\u00e9, spole\u010dnici n\u011bjak\u00e9 hrab\u011bnky z\u00a0Prahy. P\u0159i o\u010dn\u00edch chorob\u00e1ch pom\u00e1hala i voda ze studny sv. Anton\u00edna. Panna Maria pom\u00e1hala t\u00e9\u017e v\u00a0jin\u00fdch chorob\u00e1ch: Roku 1738 pomohla Franti\u0161ku Ign\u00e1ci Kreutzkremsierovi od nehybnosti \u00fad\u016f, podobn\u011b i Ann\u011b Marii Bla\u017ekov\u00e9, kter\u00e1 nejprve vypravila do H\u00e1jku sv\u00e9 slu\u017eebnictvo a po uzdraven\u00ed sama podnikla pou\u0165 k\u00a0Pann\u011b Marii. Ann\u011b \u0160im\u00e1nkov\u00e9 z\u00a0Prahy vyl\u00e9\u010dila zlomenou nohu. Roku 1740 pomohla i Ann\u011b Dorot\u011b Bergerov\u00e9 z\u00a0Prahy; ta stonala p\u0159es p\u016fl roku a chirurg j\u00ed vy\u0159ezal ze zad n\u011bkolik kus\u016f masa; ve snu se j\u00ed zjevila Panna Maria a Anna j\u00ed sl\u00edbila, \u017ee se vyprav\u00ed na pou\u0165. Ann\u011b se ihned ulevilo, a kdy\u017e p\u0159i\u0161la do H\u00e1jku, poznala, \u017ee se j\u00ed zjevila tamn\u00ed Madona. Panna Maria tak\u00e9 uzdravila Zuzanu Je\u017eanovou z\u00a0Prahy za slib, \u017ee k\u00a0n\u00ed bude putovat. Tak\u00e9 Ji\u0159\u00edk Vesel\u00fd z\u00a0Unho\u0161t\u011b, kter\u00fd se zranil sekyrou na noze a nemohl chodit \u010dtvrt roku, sl\u00edbil H\u00e1jeck\u00e9 Madon\u011b t\u0159i pouti a byl uzdraven. Prosby a modlitby k\u00a0Pann\u011b Marii pom\u00e1haly i v\u00a0jin\u00fdch p\u0159\u00edpadech. \u010cetli jsme ji\u017e o bloud\u011bn\u00ed P. Bonaventury v\u00a0lednov\u00e9 v\u00e1nici. Roku 1743 byl ho\u0159ovick\u00fd m\u011b\u0161\u0165an Koke\u0161 shozen spla\u0161en\u00fdm kon\u011bm. Koke\u0161 poprosil P. Marii a k\u016f\u0148 se uklidnil a Koke\u0161 se mohl vyhoupnout do sedla a odjet. Modlitba k\u00a0Bohorodi\u010dce zachr\u00e1nila roku 1744 tak\u00e9 st\u0159edokluck\u00e9ho obro\u010dn\u00edho a jeho man\u017eelku, kdy\u017e vypadli z\u00a0vozu. Ti v\u0161ichni pamatovali na kl\u00e1\u0161ter n\u011bjakou ob\u011btinou, velmi \u010dasto n\u00e1pisem nebo obrazem; Mark\u00e9ta Langrov\u00e1 z\u00a0Nov\u00e9ho M\u011bsta pra\u017esk\u00e9ho, kter\u00e1 le\u017eela v\u00a0nemoci 11 t\u00fddn\u016f, zasl\u00edbila se P.Marii a uzdravila se, darovala obraz st\u0159\u00edbrn\u00fd, geometr p\u0159i desk\u00e1ch zemsk\u00fdch F. X. Preitsch, jeho\u017e dcera se uzdravila z\u00a0nemoci p\u0159es pochyby l\u00e9ka\u0159e, namaloval roku 1740 obraz s\u00e1m, V\u00e1clav Theonat z\u00a0Prahy, kter\u00fd si vyprosil na Pann\u011b Marii d\u011bdice, v\u011bnoval roku 1736 sv\u00edci, v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed jako narozen\u00e9 d\u011b\u0165\u00e1tko. Kniha vypisuje je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed z\u00e1zraky.<\/p>\n

Z dar\u016f poutn\u00edk\u016f a ctitel\u016f H\u00e1jeck\u00e9 Panny Marie vznikl \u010dasem velk\u00fd loret\u00e1nsk\u00fd poklad. Ten byl p\u016fvodn\u011b ulo\u017een v\u00a0mate\u0159sk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e u Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 na\"\"<\/a> Nov\u00e9m M\u011bst\u011b pra\u017esk\u00e9m a do H\u00e1jku byl dovezen dne 13.\u00a0srpna 1686. Poklad byl ulo\u017een v\u00a0t\u0159et\u00ed cele kvardian\u00e1tu v\u00a0truhle se dv\u011bma z\u00e1mky, z\u00a0nich\u017e jeden byl visac\u00ed. Byl tak\u00e9 stanoven zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0159\u00e1d pro loret\u00e1nsk\u00fd poklad: nem\u011blo se o n\u011bm mluvit, kl\u00ed\u010de m\u011bly b\u00fdt ulo\u017eeny na kvardian\u00e1tu, byl-li o slavnostech vystavov\u00e1n, m\u011bl b\u00fdt hl\u00edd\u00e1n v\u011brn\u00fdm str\u00e1\u017ecem. P\u0159\u00edr\u016fstky pokladu m\u011bly b\u00fdt zapisov\u00e1ny. Poklad zanikl za Napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek. Roku 1810 byly toti\u017e odevzd\u00e1ny mincovn\u011b v\u0161echny zlat\u00e9 a st\u0159\u00edbrn\u00e9 n\u00e1doby krom\u011b dvou kup kalich\u016f, jednoho ciboria a jedn\u00e9 monstrance. Ke kup\u00e1m kalich\u016f byly opat\u0159eny nohy z\u00a0obecn\u00e9ho kovu, siln\u011b pozlacen\u00e9. Byl tak\u00e9 koupen t\u0159et\u00ed kalich, kter\u00fd posv\u011btil pra\u017esk\u00fd sufrag\u00e1n Rychlovsk\u00fd.<\/p>\n

Poutn\u00edci putovali do H\u00e1jku hlavn\u011b o mari\u00e1nsk\u00fdch sv\u00e1tc\u00edch z\u00a0okoln\u00edch vs\u00ed a m\u011bste\u010dek. Proces\u00ed do H\u00e1jku, jako ka\u017ed\u00e1 jin\u00e1 proces\u00ed do poutn\u00edch m\u00edst, za\u010d\u00ednala obvykle rozlou\u010den\u00edm ve farn\u00edm chr\u00e1mu (nebo p\u0159ed n\u00edm) a pak se ub\u00edrala s\u00a0korouhvemi, sochami Panny Marie, kter\u00e9 nesly dru\u017ei\u010dky, sv. Anny, nesen\u00fdmi vdan\u00fdmi \u017eenami, a sv. Josefa, je\u017e nesli ml\u00e1denci. Proces\u00ed vod\u00edval n\u011bkter\u00fd kn\u011bz z\u00a0farnosti, n\u011bkdy v\u0161ak jenom zp\u011bv\u00e1k, kter\u00fd p\u0159edzp\u011bvoval mari\u00e1nsk\u00e9 p\u00edsn\u011b. Pra\u017esk\u00e1 proces\u00ed tak pro\u0161la se zp\u011bvem a v\u00a0pln\u00e9 par\u00e1d\u011b cel\u00fdm m\u011bstem a\u017e za br\u00e1nu (v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b pouti do H\u00e1jku za \u0158\u00ed\u0161skou br\u00e1nu, kter\u00e1 st\u00e1la za Strahovsk\u00fdm kl\u00e1\u0161terem). Tam se obvykle poutn\u00edci p\u0159evl\u00e9kli do v\u0161edn\u00edch \u0161at\u016f, botky a st\u0159ev\u00edce nahradily pun\u010dochy pod\u0161it\u00e9 silnou l\u00e1tkou ze star\u00fdch kab\u00e1t\u016f, a sochy i \u201epar\u00e1da\u201c se dala na v\u016fz, kter\u00fd poutn\u00edky obvykle doprov\u00e1zel, a pak se \u0161lo po c\u00edsa\u0159sk\u00e9 silnici k\u00a0b\u011blohorsk\u00e9mu kl\u00e1\u0161teru a d\u00e1le do H\u00e1jku. Cesta z\u00a0Prahy do H\u00e1jku byla lemov\u00e1na 20 kapli\u010dkami, u kter\u00fdch se poutn\u00edci zastavovali a modlili. Kapli\u010dky postavil v\u00a0l\u00e9tech 1720-1724 na n\u00e1klady r\u016fzn\u00fdch mecen\u00e1\u0161\u016f zednick\u00fd mistr Franti\u0161ek Fort\u00fdn a vymaloval mal\u00ed\u0159 Schor. V\u00a0horn\u00ed polovin\u011b b\u00fdval vyobrazen n\u011bkter\u00fd v\u00fdjev ze \u017eivota Panny Marie, v\u00a0doln\u00ed polovin\u011b ze \u017eivota sv. Franti\u0161ka. Byly zde i latinsk\u00e9 n\u00e1pisy ve form\u011b elegick\u00fdch distich. Prvn\u00ed kapli\u010dka byla v\u00fdjimkou \u2013 zobrazovala Loretu v\u00a0H\u00e1jku, po stran\u00e1ch sv. Franti\u0161ka a sv. Anton\u00edna, nad H\u00e1jkem Pannu Marii. Kolem hlavy Panny Marie byl latinsk\u00fd n\u00e1pis:\u201cJsem \u010dern\u00e1 a kr\u00e1sn\u00e1\u201c. Prvn\u00ed dvojver\u0161\u00ed vyz\u00fdvalo poutn\u00edky: \u201eP\u0159ij\u010fte ke mn\u011b v\u0161ichni, kdo po mn\u011b tou\u017e\u00edte\u201c. K\u00a0tomu vyb\u00edzelo i druh\u00e9 dvojver\u0161\u00ed, poj\u00edc\u00ed se k\u00a0sv. Franti\u0161ku a k\u00a0sv. Anton\u00ednovi: \u201eJd\u011bte, poutn\u00edci, pozdravte Syna a Matku. \u0158ekn\u011bte a hned v\u00e1m ka\u017ed\u00fd vy\u0161lapanou cestu uk\u00e1\u017ee\u201c. Chronogram uv\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed letopo\u010det 1721 (rok stavby kapli\u010dky) pak dokazoval prioritu Lorety v\u00a0H\u00e1jku: \u201eLoret\u00e1nsk\u00fd d\u016fm v\u00a0na\u0161em p\u00e1smu je prvn\u00ed. Pod ochranou tou k\u00a0podivu vzkv\u00e9t\u00e1\u201c. K\u00a0ve\u010deru p\u0159i\u0161li poutn\u00edci k\u00a0posledn\u00ed kapli\u010dce, zobrazuj\u00edc\u00ed korunov\u00e1n\u00ed Panny Marie a sv. Franti\u0161ka v\u00a0nebesk\u00e9 sl\u00e1v\u011b. \u201eJsi, Panno, korunov\u00e1na, ale i tohoto po osudech \u017eivota korunuj!\u201c Po modlitb\u00e1ch u posledn\u00ed kapli\u010dky kone\u010dn\u011b dorazil pr\u016fvod poutn\u00edk\u016f, oble\u010den\u00fdch op\u011bt do sv\u00e1te\u010dn\u00edho, pod korouhvemi ke kl\u00e1\u0161teru. Zde je p\u0159iv\u00edtal cel\u00fd konvent. Noc str\u00e1vili poutn\u00edci v\u00a0ambitech kl\u00e1\u0161tera, zpov\u00eddali se a modlili. Druh\u00fd den po m\u0161i svat\u00e9 a k\u00e1z\u00e1n\u00ed bylo rozlou\u010den\u00ed a poutn\u00edci se vraceli do sv\u00e9 farnosti. Zde je p\u0159ed farn\u00edm kostelem \u010dekalo op\u011bt p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed a korouhve a sochy byly ulo\u017eeny v\u00a0kostele. Poutn\u00edci si p\u0159in\u00e1\u0161eli pro sebe i pro sv\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 svat\u00e9 obr\u00e1zky a r\u016f\u017eence, n\u011bkte\u0159\u00ed i vodu ze stud\u00e1nky sv. Anton\u00edna, o kter\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee pom\u00e1h\u00e1 p\u0159i o\u010dn\u00edch nemoc\u00ed. Zvl\u00e1\u0161t\u011b slavn\u00e9 byly pouti roku 1723, kdy byla slavena stolet\u00e1 pam\u00e1tka zalo\u017een\u00ed Loret\u00e1nsk\u00e9 kaple. Kl\u00e1\u0161ter a Loreta byly vyzdobeny zelen\u00ed a kv\u00edt\u00edm, p\u0159ibyly boudy kram\u00e1\u0159\u016f, proces\u00ed se st\u0159\u00eddalo s\u00a0proces\u00edm. Bohoslu\u017eeb a k\u00e1z\u00e1n\u00ed se \u00fa\u010dastnili okoln\u00ed far\u00e1\u0159i i pra\u017e\u0161t\u00ed kanovn\u00edci. Kl\u00e1\u0161ter tehdy nav\u0161t\u00edvil i c\u00edsa\u0159 Karel VI. s\u00a0doprovodem. Bylo to kr\u00e1tce p\u0159ed jeho korunovac\u00ed na kr\u00e1le \u010desk\u00e9ho.<\/p>\n

\"\"<\/a>Podobn\u011b tomu bylo i ve v\u00fdro\u010d\u00ed t\u0159\u00edst\u00e9m. Dne 12.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1926 se toti\u017e konala v\u00a0H\u00e1jku manifestace sdru\u017een\u00e9 katolick\u00e9 ml\u00e1de\u017ee, spojen\u00e1 s\u00a0pout\u00ed. Vlaky od Kladna, Sm\u00edchova, ze Slan\u00e9ho a z\u00a0Prahy p\u0159iv\u00e1\u017eely proces\u00ed s\u00a0\u00fa\u010dastn\u00edky do set \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed, jak podle m\u00edstn\u00edho tisku zapsal do kl\u00e1\u0161tern\u00ed kroniky P.Benno. Zvl\u00e1\u0161t\u011b \u010detn\u00e1 pr\u00fd byla proces\u00ed z\u00a0Kladna, Ho\u0159elic, Tachlovic, Ko\u0161\u00ed\u0159, St\u0159edokluk, Nebu\u0161ic, Hostivic, B\u0159evnova, Liboce a Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohrad. Po\u010det poutn\u00edk\u016f (mimo z\u00e1stupy div\u00e1k\u016f) odhadl pisatel na 6000 osob. Od r\u00e1na do 10.\u00a0hodiny zpov\u00eddali p\u0159\u00edtomn\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed v\u00a0ambitech, v\u00a0kostele i v\u00a0sakristii p\u0159i Loret\u011b, kam zal\u00e9hal zp\u011bv z\u00a0n\u00e1dvo\u0159\u00ed. V\u00a010 hodin blahop\u0159\u00e1l s\u00a0kazatelny tajemn\u00edk katolick\u00e9 ml\u00e1de\u017ee P. Method K. Klement biskupovi dr. Janu Sedl\u00e1kovi k\u00a0jeho dvoj\u00edmu jubileu \u2013 50.\u00a0v\u00fdro\u010d\u00ed kn\u011b\u017esk\u00e9ho sv\u011bcen\u00ed a k\u00a0dev\u00e1t\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed vysv\u011bcen\u00ed na biskupa. Potom biskup Sedl\u00e1k celebroval pontifik\u00e1ln\u00ed m\u0161i svatou u olt\u00e1\u0159e pod \u0161ir\u00fdm nebem. O p\u016fl druh\u00e9 by pak zah\u00e1jen sjezd ml\u00e1de\u017ee, na kter\u00e9m m\u011bl projev poslanec V\u00e1clav Myslivec. Myslivec promluvil o \u010desk\u00fdch z\u00e1\u0159ijov\u00fdch sv\u011btc\u00edch sv. V\u00e1clavu a sv. Ludmile, o \u00fact\u011b k\u00a0Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Sv\u00e1tosti a o sv\u00fdch z\u00e1\u017eitc\u00edch ve Spojen\u00fdch St\u00e1tech Americk\u00fdch. Po p\u016fl t\u0159et\u00ed ukon\u010dil P. Klement sjezd pozv\u00e1n\u00edm do H\u00e1jku na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed sjezd dne 13.\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1927. Pou\u0165 byla pak ukon\u010dena bohoslu\u017ebou u olt\u00e1\u0159e Panny Marie Pomocn\u00e9. O dal\u0161\u00edch pout\u00edch se ji\u017e z\u00e1pisy v\u00a0pam\u011btn\u00edch knih\u00e1ch nedochovaly.<\/p>\n

Za nacistick\u00e9 okupace postihl \u00fatisk i franti\u0161k\u00e1ny. \u0158\u00e1d v\u0161ak nebyl tehdy zru\u0161en a nebyl zru\u0161en ani kl\u00e1\u0161ter v\u00a0H\u00e1jku. V\u00a0h\u00e1jeck\u00e9 kronice se nad\u00e1le dochovaly stru\u010dn\u00e9 z\u00e1pisy o kon\u00e1n\u00ed provin\u010dn\u00edch kapitul i o jmenov\u00e1n\u00ed kvardi\u00e1n\u016f h\u00e1jeck\u00e9 komunity. Byla v\u0161ak rozd\u011blena \u010cesk\u00e1 provincie sv.V\u00e1clava a bratr\u016fm hrozila pracovn\u00ed povinnost. H\u00e1jeck\u00fd kl\u00e1\u0161ter se pak stal po dobu v\u00e1lky i depozit\u00e1\u0159em Archivu Zem\u011b \u010desk\u00e9. Zde byly ulo\u017eeny i archivy kl\u00e1\u0161ter\u016f jin\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f, kter\u00e9 tehdy zru\u0161en\u00ed neunikly.<\/p>\n

Tou\u017eebn\u011b o\u010dek\u00e1van\u00e9 osvobozen\u00ed a obnoven\u00ed republiky v\u0161ak nesplnilo o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed. Po t\u0159ech letech jist\u00fdch nad\u011bj\u00ed do\u0161lo ke komunistick\u00e9mu p\u0159evratu a k\u00a0protic\u00edrkevn\u00edmu ta\u017een\u00ed. V\u00a0noci ze 13.\u00a0na \"\"<\/a>14.\u00a0dubna 1950 byly na p\u0159\u00edkaz St\u00e1tn\u00edho \u00fa\u0159adu pro v\u011bci c\u00edrkevn\u00ed p\u0159epadeny mu\u017esk\u00e9 kl\u00e1\u0161tery v\u00a0cel\u00e9 republice St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnost\u00ed, seps\u00e1n ve\u0161ker\u00fd majetek a \u0159eholn\u00edci odvezeni do sb\u011brn\u00fdch kl\u00e1\u0161ter\u016f. H\u00e1jeck\u00fd kl\u00e1\u0161ter se stal takov\u00fdm sb\u011brn\u00fdm kl\u00e1\u0161terem pro mlad\u00e9 kleriky z\u00a0r\u016fzn\u00fdch \u0159ehol\u00ed. Roku 1951 p\u0159evezli tyto chlapce jinam a do H\u00e1jku se dostali kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed byli p\u0159edt\u00edm v\u011bzn\u011bni v\u00a0\u017delivsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e. P. Pavel Z\u00edbal, jeden z\u00a0\u017deliv\u00e1k\u016f, vzpom\u00edn\u00e1 v\u00a0kn\u00ed\u017ece \u201e\u0160\u00e9fe, zn\u00e1te \u017deliv?\u201c na dobu v\u00a0H\u00e1jku str\u00e1venou s\u00a0\u00falevou. Velitel t\u00e1bora Josef byl slu\u0161n\u00fd \u010dlov\u011bk, jeho man\u017eelka s\u00a0kn\u011b\u017e\u00edmi sympatizovala, strava, kterou va\u0159ili dva fr\u00e1te\u0159i T\u011b\u0161itel\u00e9 ze Slovenska, byla dobr\u00e1. A hlavn\u011b, v\u0161ichni kn\u011b\u017e\u00ed zde internovan\u00ed mohli denn\u011b slou\u017eit m\u0161i svatou. Pracovalo se od 9.\u00a0hodiny. Kn\u011b\u017e\u00ed pracovali na poli, na pile, ve vep\u0159\u00edn\u011b i v\u00a0kl\u00e1\u0161te\u0159e samotn\u00e9m \u2013 na zahrad\u011b, v\u00a0krej\u010dovsk\u00e9 d\u00edln\u011b, r\u00e1movali obrazy a navl\u00e9kali r\u016f\u017eence pro v\u00fdrobn\u00ed dru\u017estvo Charitu. \u010casem byl spr\u00e1vce nahrazen jin\u00fdm, a byla zavedena politick\u00e1 \u0161kolen\u00ed, kter\u00e1 po naprost\u00e9m fiasku referent\u016f ustala. Nucen\u00ed obyvatel\u00e9 H\u00e1jku byli nakonec rozd\u011bleni do t\u0159ech skupin: 1) na skupinu star\u0161\u00edch kn\u011b\u017e\u00ed, kter\u00e1 m\u011bla b\u00fdt p\u0159elo\u017eena do n\u011bjak\u00e9ho kn\u011b\u017esk\u00e9ho domova, 2) na skupinu kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed ji\u017e byli na vojn\u011b \u2013 ti m\u011bli b\u00fdt souzeni Lidov\u00fdm soudem v\u00a0Kladn\u011b, 3) na skupinu kn\u011b\u017e\u00ed, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b nebyli na vojn\u011b \u2013 ti m\u011bli j\u00edt k\u00a0odvodu. N\u011bkte\u0159\u00ed z\u00a0kn\u011b\u017e\u00ed jako \u201estr\u016fjci st\u00e1vek\u201c byli odvezeni zp\u011bt do \u017deliva. TNP H\u00e1jek zanikl 20.\u00a0dubna 1953. A pak bylo v\u00a0H\u00e1jku vojensk\u00e9 skladi\u0161t\u011b.<\/p>\n

Dr. Karel Ber\u00e1nek<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V 16.\u00a0stolet\u00ed dr\u017eel \u010cerven\u00fd \u00dajezd a Tachlovice rod \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fdch ze \u017d\u010f\u00e1ru. Old\u0159ich \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fd z\u00edskal d\u011bdictv\u00edm po Zde\u0148kovi z\u00a0Martinic (\u20201543) i kladensk\u00e9 panstv\u00ed. Tato v\u011btev \u017d\u010f\u00e1rsk\u00fdch byla ozna\u010dov\u00e1na jako katolick\u00e1. P\u0159esto n\u011bkte\u0159\u00ed z\u00a0toho rodu byli po bitv\u011b na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e konfiska\u010dn\u00ed komis\u00ed pokutov\u00e1ni. Pat\u0159ili k\u00a0nim i kladen\u0161t\u00ed p\u00e1ni Flori\u00e1n, Hynek a Jan Ji\u0159\u00ed \u017d\u010f\u00e1r\u0161t\u00ed, obvin\u011bn\u00ed, \u017ee […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/hajek.ofm.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/45"}],"collection":[{"href":"https:\/\/hajek.ofm.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/hajek.ofm.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/hajek.ofm.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/hajek.ofm.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=45"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/hajek.ofm.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/45\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":57,"href":"https:\/\/hajek.ofm.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/45\/revisions\/57"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/hajek.ofm.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=45"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}