Home / Rok 2011

Rok 2011

Provedené práce v roce 2011
jarní úklidová brigáda společenství mládeže u PMS v dubnu
jarní a podzimní ministrantská brigáda
náročná rekonstrukce části severního ambitu při obnově pasovské kaple; instalace nového pódia pro slavení mše svaté; instalace nového osvětlení a ozvučení tohoto liturgického prostoru.
oprava krovů v západní části kláštera
postupné restaurování loretánského oltáře
zavedení drenáže pod stěnou severního křídla (po odstranění vojenské rampy)
vykopání a položení nových odvodňovací rour
kácení stromů ohrožujících bezpečnost poutníků
obnova historické studny

Plány na další roky
pokračování v opravě střechy a krovů
dubnová brigáda společenství mládeže u PMS
ministrantské brigády
nový rozvod vody ze studny
vybudování krbu v kapli (v bývalém refektáři)
čištění a oprava sklepů

Statistika
křty 1
svatby 1 – zlatá svatba
zásnuby 1
pohřby 0

Dušičková pouť

Dne 5. listopadu jsme v Hájku slavili poslední v tomto roce pouť – dušičkovou. Tradičně jsme v 10.30 hod. slavili společnou Mši svatou, které předsedal náš spolubratr Jan Nepomuk Svoboda ofm. K němu se připojili ke slavení Eucharistie bratři Vianney a Benedikt a další 3 kněží koncelebranti. Přijelo něco přes 100 poutníků z širokého okolí a také nás svou účastí nezklamal varhaník Honza Přibyl. Aby liturgie probíhala dle předpisů, bedlivým okem vše sledoval bratr Kapistrán. Bratr Jan Nepomuk na počátku zádušní Mše svaté vzpomněl také na našeho zesnulého bratra Vojtěcha, kterého si Pán z uherskohradišťské komunity povolal k sobě v únoru tohoto roku. A také odevzdával Božímu milosrdenství svoji zesnulou maminku, která odešla do domu Otce rovněž v tomto roce. Během kázání pak bratr Jan připomenul obřad pochování vévody Oty Habsburského ve Vídeňském kláštěře bratří kapucínů. Po Mši svaté jsme se tradičně za zpěvu mariánské písně procesně přesunuli do loretánské kaple a společně zazpívali Litanii k Panně Marii.

Pro poutníky byl opět připraven skvělý guláš, který už tradičně uvařila paní Langová.

Na pouti ve františkánském Hájku s pražským arcibiskupem

V sobotu 10. září jsme si v Hájku připomněli narozeniny Panny Marie, jež v celé církvi slavíme od konce 7. století. Nebývale mnoho poutníků prošlo branou kláštera, kterou zdobí sochy sv. Františka a sv. Antonína. Jedním z důvodů mohlo být příjemné počasí, ale zřejmě hlavním „magnetem“ byla přítomnost arcibiskupa pražského Dominika Duky, pro nějž byla návštěva Hájku premiérou. Příchod účastníků pěší poutě z Hostivic – Starých Litovic, doprovázený zpěvy z barokních kancionálů započal bohatý hájecký program. Mši svaté předcházela modlitba růžence a svátost smíření. Liturgický průvod s bohatě zdobeným evangeliářem tentokrát nezamířil do refektáře, jak tomu bývá, ale do dvora, kde byl v ambitu zřízen oltář pro slavení eucharistické hostiny. Všem přítomným se tak naskytlo dostatek prostoru. Ve spojení s kvalitním ozvučením vznikly příhodné podmínky pro pozorné slavení mše svaté, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Dominik Duka. Při svém kázání hovořil o daru milosti, která je nám energií na cestě a kterou od Boha dostáváme díky Jeho nekonečné lásce k nám. Toto Boží působení v nás také způsobuje nové dispozice a tak můžeme v každém okamžiku našeho života plnit úlohu od Pána očekávanou. Tak jako Panna Maria, která na základě svého svobodného rozhodnutí řekla na andělovo zvěstování své „ano“, stala se matkou Ježíše Krista a získala tak podíl na dějinách spásy. Nemáme zůstat pouze u slov. Bůh již od počátku volá člověka k cestě odpovědnosti ve svobodě. Panna Maria tuto „zkoušku“ svobody složila. A my k Ní nyní můžeme přicházet, jelikož nám na základě svých vlastních zkušeností rozumí – je nám skutečnou Matkou.

Po skončení mše následovaly tradiční Loretánské litanie a po občerstvení očekávaná beseda moderovaná Filipem Janem Rathouským. Vzešlo mnoho zajímavých dotazů, na které arcibiskup Dominik Duka otevřeně a upřímně reagoval. Povzbudil nás k radosti z naší víry a svobody, ve které žijeme. Přičemž mnohdy nedostatečně využíváme možnosti, které se nám dnes nabízejí. Také připomněl a zdůraznil nutnost kvalitní náboženské výuky. Závěrem otec arcibiskup vyjádřil přání:„Společnými silami dát Hájku lepší podobu“, za což sklidil uznalý potlesk přítomných. Adorace zakončená slavnostním požehnáním učinila symbolickou tečku za příjemně stráveným svátečním časem na mariánském poutním místě kladenského vikariátu. Deo Gratias.

Tomáš Linhart z Rozdělova

Hájecké blahopřání k 60. výročí kněžství P. Jaroslava Ptáčka O.Cr.

Františkánský klášter v Hájku – není snad vhodnějšího místa na kladenském vikariátu k poděkování za 60. výročí kněžství P. Jaroslava Ptáčka. A tak se v sobotu 9. července sjely do Hájku desítky hájeckých poutníků, bývalých farníků a přátel, aby tak společně Pánu poděkovali za šedesát let kněžství P. Jaroslava Ptáčka, který dlouhou dobu působil v unhošťské farnosti. V úvodu bohoslužby připomněl P. Jaroslav Ptáček internované kněze v Hájku – jim byla také mše zasvěcena; tentokrát přiblížil životní běh P. Čtveráka, kterému totalitní režimy nacismu a komunismu neumožnily vykonávat řádnou kněžskou službu a který byl také v Hájku internován. Po liturgických čtení ze Svátku Navštívení Panny Marie následovala homilie, ve které připomněl P. Jaroslav Ptáček tři proslulá mariánská poutní místa – Lurdy, Fatimu a La Salettu, jejichž duchovní odkaz zformuloval do tří mariánských poselství, výzev do tohoto času. Po Mariánských litaniích v Loretánské kapli, před památnou sochou Panny Marie Hájecké, poděkoval P. Jaroslavu Ptáčkovi za práci na kladenském vikariátu okrskový vikář P. Jaroslav Kučera z Kladna – Rozdělova; za správu kláštera v Hájku a za hájecké poutníky promluvila Alena Langová, která podtrhla skutečnost, že to byl právě P. Jaroslav Ptáček, který společně s rozdělovským farářem P. Bořivojem Bělíkem stáli u znovuzrození kláštera po dlouholeté nucené odmlce.

A za to, že dnes Hájek – hlavní poutní místo kladenského vikariátu – duchovně žije a vítá během roku poutníky, vděčíme také právě jemu. Deo gratias.

 

Top